„U mě pořád dobrý, hlásá optimisticky, ač s výrazem trochu posmutnělým režisér Jan Hřebejk z obálky nové knihy. Rozhovor „o filmech a taky trochu o životě“ s ním vedla novinářka Veronika Bednářová. Jde o upřímný a čtivý vhled do jeho života i pohled na jeho dílo, ačkoli některé otázky nepadnou."
„Režisér Jan Hřebejk v nové knize U mě pořád dobrý překvapivě otevřeně vzpomíná nejen na své filmy, ale i na rodinné tragédie, víru, komunistické represe nebo divoké měsíce kolem sametové revoluce. Popisuje smrt sestry Andulky, otcův pobyt v Jáchymově, historku s Václavem Havlem a nahou studentkou na FAMU i nečekané okolnosti vzniku Pelíšků. Kniha vznikla ve spolupráci s novinářkou Veronikou Bednářovou."
"Po velkém úspěch knihy 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů se Eric Cline rozhodl připojit volné pokračování nazvané Po roce 1177 př. Kr. Přežití civilizací. Autor tu přibližuje dění v osmi společenstvích osazených v dané oblasti, hledí např. na poměry v Egyptě, Izraeli, Asýrii a Babylónii, Anatolii, Fénicii, zavítá i na Kypr. Popisuje, jak slábla centrální moc, jak se došlo k rozvrácení hospodářských struktur. Pro snazší orientaci můžeme nahlédnout do několika mapek i srovnávacích tabulek se jmény panovníků."
https://www.magazinelita.cz/clanek/15292-prvni-osobni-knizni-rozhovor-tomase-sedlacka-jako-ctive-intelektualni-dobrodruzstvi/
„V rámci objevné série knih o inkvizičních procesech v 17. století na Šumpersku vydal profesor Jaroslav Čechura další knihu věnovanou tentokrát děkanovi Lautnerovi.Tuto postavu si pamatují všichni, kdo viděli působivý a emotivní film režiséra Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice z roku 1969. Autor prošel pečlivě všechny archivní záznamy a z dobových pramenů se před ním objevil úplně jiný Lautner, než jakého vykreslil ve svém filmu Vávra."
„Moje máma. Je jí přes sedmdesát a právě jí vyšel debut, román nazvaný Dětství není jen tak. Nebudeme s vámi hrát na spisovatelku a novinářku, ale přiznáme, že si tady a teď povídá matka – autorka knihy - a dcera novinářka –, která ji četla a zná z rodiny i její předobrazy, hrdiny a hrdinky."
„Jiří Padevět a spisovatel, loutkoherec a herec Ivan Kraus (nar. 1939) si v přátelském rozhovoru notují z lidského i profesního hlediska. Povídají si o literatuře, umění a významných osobnostech, o disentu, práci Ivana Krause a milované ženy Nadi Munzarové. A také o jeho sourozencích a rodičích – otci, jenž přežil koncentrační tábory a matce, která jim byla oporou v těžkých životních obdobích. Probírají témata z kultury, politiky, baví se o osobních zkušenostech, názorech i soukromém životě."
„Většina z nás vnímá bolest jako nepřítele, kterého je třeba umlčet práškem. Fyzioterapeut Pavel Kolář však v knize Labyrint bolesti, která byla letos nominována na Magnesii Literu, varuje před moderní „změkčilostí“. Upozorňuje též na přehnanou ochranu dětí, která nás paradoxně činí zranitelnějšími. Přečtěte si, jak naše mysl tvoří intenzitu prožitku, proč Italové cítí bolest dříve než Seveřané a zda může být bolestivý vjem klíčem k lepší technice pohybu i k hlubšímu sebepoznání. A je možné sdílet fyzické utrpení blízkého člověka na dálku? ."
„Jak vlastně vypadalo náboženství starých Slovanů? Religionista Jiří Dynda ve své knize Bohové a bohyně starých Slovanů ukazuje, že o něm víme mnohem méně, než se často soudí. Mnohé „tradiční“ bohyně a bohové jsou podle něj pozdější konstrukce badatelů, zatímco skutečné jádro dávných kultů zůstává skryté v nejasných zprávách kronikářů, archeologických nálezech i lidové fantazii."
„V Zemičce nabízí francouzsko-rwandský rapper Gaël Faye výlet do Burundi, země oplývající mangovníky a ptačím zpěvem. U jezera Tanganika, v bezpečí slepé uličky a ve stínu rozkvetlých lián objevuje malý Gaby svět. Na obzoru se ale pomalu rýsuje rwandská genocida, jejíž důsledky zasáhnou i Burundi a jako tlaková vlna rozmetají zbytky nejen jeho dětství."
